Přichází Biosyntetický Jobs

pátek 28. říjen 2011 12:00

Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Určitě přijde. Nebude se jmenovat Jobs, ale pro uplatnění biotechnologií a syntetické biologie v běžném lidském životě vykoná totéž, co udělal Steve Jobs s počítači a komunikačními prostředky. „Biosyntetický Jobs“ nabídne lidstvu tak lákavé vize, že jim nikdo neodolá. V té chvíli přestanou užívat výsledky špičkového výzkumu na poli biotechnologií a syntetické biologie jen farmaceuti nebo šlechtitelé zemědělských plodin. Budeme je mít doma - v kuchyňské lince, v lednici, v obýváku, v ložnici a dokonce i v koupelně a na místě, „kam i císař pán chodil pěšky“

Těžko říct, jaké vynálezy to budou. I kdybychom to teď věděli, nejspíš by nám připadaly tak fantastické, že bychom je odmítli jako fantasmagorie. Vždyť v době nepříliš vzdálené se pro počítače zpracovávající děrné štítky stavěly speciální budovy a na stolní PC nebo dokonce laptop nepomyslel nikdo. Kdo v celkem nedávné době během postávání ve frontě před telefonní budkou věřil vizi mobilních telefonů? A kdo si ve světě šustících vinylových LP desek uměl představit MP3 přehrávače?

Vše nasvědčuje tomu, že se na biotechnologickou a biosyntetickou revoluci už zadělává. Možná se právě teď „infikuje“ nějaký mladý neortodoxně smýšlející mozek těmi správnými informacemi, jež pak přetaví v revoluční koncepce. V dávných dobách začátků vzestupu Jobse, Gatese a mnoha dalších, nevznikaly průlomové koncepce v srdci elektrotechnických gigantů. Líhly se v garážích a na dalších nepravděpodobných místech, kam se uchýlily velmi schopné mozky, aby uskutečnily své sny. V současné době bují a kvasí „garážové biotechnologie a syntetická biologie“. Nemusí být nutně provozovány v garážích. Krachy bank a dalších obětí hospodářské recese nabídly dostupné prostory dokonce i v newyorských mrakodrapech. Biotechnologové a syntetičtí biologové vyhození z velkých firem nebo studenti, kteří ukončili školu a nemůžou sehnat místo podle svých představ, si je pronajímají s nádherným pocitem, že nebudou muset plnit zadání svých šéfů, ale rozjedou ty nejšílenější projekty a zrealizují ty neulítlejší nápady. Vybavení těchto laboratoří často pochází z ukončených nebo zrušených projektů velkých firem. Ty se potřebují zbavit odstředivek, elektroforéz, termostatů, PCR-cyklerů a dalšího harampádí, protože vyklízejí místnosti a buď končí nebo se stěhují do menších prostor. S výpovědí tak dostane nejeden špičkový biolog, genetik nebo biochemik návdavkem i plnou dodávku přístrojů. Jako houby po dešti tak  vyrůstají „garážové“ laboratoře zabývající se biotechnologiemi a syntetickou biologií.

Biotechnologie už nám zdomácněly. Podle nejširších definic jde o využívání biologických procesů ve prospěch člověka. Podle takových definic však patří do oboru biotechnologií i kysání zelí. Biotechnologiemi proto obvykle rozumíme využívání biologických procesů, do nichž cíleně zasahujeme na buněčné nebo dokonce molekulární úrovni. Syntetická biologie je obor ještě novější a šťourá do samých základů toho, co vzniklo v přírodě evolucí. Nejde zdaleka jen o dnes tak populární syntézu DNA pro bakterie, jak ji provádí slavný americký genetik Craig Venter se suitou spolupracovníků. Syntetičtí biologové se zabývají vytvářením logických obvodů v živých buňkách nebo syntézou bílkovin s exotickými aminokyselinami, jež pozemské forma obvykle nevyužívají. K legitimním otázkám syntetické biologie patří i to, zda musí mít genetický kód nutně jen čtyři základní písmena a zda by nestálo za to jej o nějaké to písmenko rozšířit.

Na rozdíl od obyvatel garáží, v kterých vyrůstali otcové současného elektronického boomu, už nežijí „osádky“ garážových laborek izolované. Právě přičiněním elektronických novátorů tito lidé komunikují pomocí sociálních sítí. V kyberprostoru vytvářejí „duševní klima“ příhodné pro převratné nápady.

Mnoho lidí na sociálních sítích vede jen nezávazné tlachy. Řada z nich se však vrhá na „mokrou práci“ a na zcela zásadní proměně  světa usilovně dřou. Pracují s DNA, restrikčními enzymy, mikroRNA, umělými bazemi a dalšími „hračkami“ moderní vědy. Mnohé „garážové laborky“ si při rozjezdu vydělávají na nájem a provoz pořádáním kurzů, v kterých se školí amatérští zájemci o vědu v základních laboratorních technikách a postupech. Můžeme se jen domýšlet, co taková zkušenost udělá s otevřenou myslí dostatečně talentovaného dvanáctiletého mladého muže nebo slečny. Mnozí se s elementárními znalostmi a dovednostmi vrhají do divokého proudu „do-it-yourslef biology“ čili „biologického udělej-si-sám“. Doma pak vyrábějí svítící bakterie, kultivují houby a šlechtí nová „plemena“ laboratorních potkanů, s nimiž se pak promenují na veřejnosti. Výměna informací a inspirací nabírá zběsilého tempa. Vedle amatérských laiků si do „garážových laborek“ odskakují ve vzácných chvílích volna i studenti ze špičkových týmů, kteří si tu chtějí odzkoušet nápady, na jejichž realizaci není v universitní laboratoři vhodné „společenské klima“.

Všudypřítomný strach z bioterorismu, který infikoval západní společnost s doručením prvních obálek obsahujících „bílý prášek“  spor sněti slezinné alias antraxu, přitom nedovoluje „garážovým laborkám“ riskovat za hranicemi rozumného rizika. Firmy dodávající „součástky“ pro nejrůznější biotechnologické experimenty už dobrovolně vyvinuly důkladný systém, který odhalí potenciálně nebezpečnou objednávku. Místo dodávky podezřelému zákazníkovi expeduje firma udání na FBI. Samotné „garážové laborky“ provádějí u zájemců o biotechnologické kurzy nefalšované školení bezpečnosti práce. V jejich dozorčích výborech sedí nejen nadšenci pro bádání ve stylu „udělej si sám“, ale také státní úředníci, zástupci universit. Dobré vztahy s FBI jsou standardem.

Tento boom „garážových biotechnologií“ je samozřejmě možný jen v zemích, kde to dovoluje legislativa. To, co může celkem bez problémů „skousnout“ agent americké FBI, by přivedlo na pokraj infarktu kteréhokoli z jeho kolegů v zemích Evropské unie. S bruselskými úředními šimly by to rovnou prásklo o zem.

Nevíme, kdy se „Biosyntetický Jobs“ objeví, odkud se vynoří a s jakými vizemi přijde. Můžeme si být jisti jen dvěma věcmi. Zaprvé, určitě přijde. Zadruhé, určitě nepřijde ze zemí Evropské unie včetně České republiky. Doufejme, že aspoň pak procitneme se svých izolacionistických iluzí měnících Evropu na kontinent vyvíjející se mírným pokrokem v mezích zákona. Dokázali jsme to v nedávné minulosti několikrát. Mobilními telefony jsme si zuřivě volali i v době, kdy lékaři nedokázali se stoprocentní jistotou vyloučit negativní dopad mobilů na lidské zdraví a kdy tak velebený princip předběžné opatrnosti jasně velel postavit mobily v Evropě mimo zákon.

Jaroslav Petr

SioNe vše bylo z garáže11:1128.12.2011 11:11:36
psBohužel13:1231.10.2011 13:12:01
Miroslav PivodaNepodceňujte české Jobse09:2931.10.2011 9:29:48
Kotočjá vím, kdo tím bude08:0631.10.2011 8:06:50

Počet příspěvků: 4, poslední 28.12.2011 11:11:36 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Blog se zabývá vědou, novými vědeckými objevy, jejich společenskými dopady a etickými aspekty. Blog byl Národní knihovnou ČR zařazen do České národní bibliografie a je archivován v rámci jejího projektu WebArchiv.

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v.v.i. se zabývá reprodukční biologií hospodářských zvířat. Přednáší biotechnologii živočichů na České zemědělské universitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Lidovými novinami, různými časopisy a internetovými servery, např. Vesmír, Příroda, XB1, 100+1, 21. století, VTM aj.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy