Ekologické zemědělství - příliš velký luxus

pátek 4. červen 2010 12:00

„S ohledem na nižší výnosy plodin a omezené přínosy k druhové pestrosti není vhodné propagovat ekologické zemědělství jako jedinou vhodnou formu hospodaření,“ říká britský profesor Tim Benton z Faculty of Biological Science na University of Leeds a dodává že pozitivní efekty ekologického zemědělství na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny  jsou podstatně nižší, než se obecně udává. Podle Bentona je pro Anglii ekologické zemědělství příliš velký luxus.

Člověk nemusí být milovníkem biopotravin, a přitom může uznávat přínosy ekologického zemědělství.  Podobně jako ti tři chlápci z reklamy na pivo „nesnášejí ryby“ , ale přitom „milují rybaření“. Státy Evropské unie mají momentálně nadbytek potravin. Každý sedlák vám řekne, že když se neurodí, je to průšvih. To však není nic proti průšvihu, jaký nastane, když se nebývale urodí. Velká úroda znamená pád cen a pro sedláky hospodářskou ztrátu.

Hlavní přínos ekologického hospodaření v podmínkách EU tkví v tom, že ekologické zemědělství dovoluje nastolit systém, v kterém zemědělci produkují méně potravin a přitom se díky vyšším cenám a dotacím uživí. Dovoluje nám to omezit zemědělskou produkci a  ještě tento ryze ekonomický počin obyvatelstvu naservírovat jako výrazný přínos k ochraně životního prostředí. Ekologické zemědělství dovoluje snížit zemědělskou produkci podstatně civilizovanějším způsobem, než je zastavování kvalitní zemědělské půdy koberci „šmoulích“ domků, skladišť, hypermarketů a dalších budov. Pokud budeme potřebovat více potravin, můžeme začít celkem rychle hospodařit intenzivně i na půdě, jež je dnes obhospodařována ekologicky. Zpod budov hypermarketů a „klenotů“  architektury podnikatelského baroka už zemědělskou půdu nikdo nikdy  nevydoluje. Naši potomci nás neproklejí za to, že jsme nehospodařili ekologicky od Aše až po Znojmo, ale za to, že jsme zbytečně a prakticky nenávratně  zastavěli kilometry čtvereční krásné černozemě.

Občas zaznívají názory, že bychom měli klasické zemědělství zrušit a provozovat jen to ekologické. Mezi řádky pak lze vyčíst, že provozovatele biotechnologického zemědělství, kteří se uchýlili ke geneticky modifikovaným plodinám, je radno v rámci této reformy zemědělství  uvrhnout do temných žalářů společně s každým, kdo si dovolí upozornit, že ekologické zemědělství neoplývá jen samými „plusy“. K odborníkům, kteří si dovolují nazývat věci pravými jmény, patří i tým profesora Tima Bentona z Faculty of Biological Science na University of Leeds, který provedl velmi důkladné zhodnocení efektů ekologického zemědělství v podmínkách britských oblastí North Midlands a centra South West England. Vědci hodnotili faunu (hmyz, ptactvo, červy) a flóru na bezmála dvou stovkách polí. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Ecology Letters (Gabriel D. et al.: Ecology Letters, on line May 2010) a jsou určitě zajímavé.

Některé předchozí studie dokazovaly, že na ekologicky obhospodařovaných polích je dramaticky vyšší druhové bohatství i vyšší počty živočichů a rostlin. Benton došel k závěru, že tyto studie přehánějí. Podle něj se zvýší díky ekologickému hospodaření druhová pestrost živočichů a rostlin asi o 12%. Vysvětlení tak nízkého „čistého“ efektu ekologického zemědělství je prosté. Ekologicky se hospodaří v oblastech, které mají „od přírody“ vyšší biodiverzitu. V krajině kolem ekologických farem je například více lesů a je tam členitější krajina. Pole v těchto oblastech by měla vyšší biodiverzitu i bez ekologického zemědělství. Tu by si udržela dokonce i v případě, že by se tu hospodařilo konvenčně. Pokud budete mít ekologicky obhospodařované pole na Sahaře a konvenčně obhospodařované pole v Podkrkonoší, bude biodiverzita nižší na ekologicky obhospodařovaném poli. A samozřejmě to platí i naopak. Pokud se eliminuje „přírodní náskok“ oblastí, kde se v Anglii ekologicky hospodaří, je výsledný přínos ekologického zemědělství k biodiverzitě asi 12 %. Pokles výnosů je však 55 %.

„V příštích čtyřiceti letech budeme muset světovou produkci potravin zdvojnásobit, abychom udrželi krok s nárůstem populace,“ říká profesor Benton. „Naše výsledky dokazují, že pokud bychom chtěli udržet produkci potravin a přitom se spoléhat na ekologické zemědělství, museli bychom zdvojnásobit plochy zemědělské půdy. Protože jsou přínosy ekologického zemědělství pro biodiverzitu malé, představuje pokles výnosů luxus, jaký si nemůžeme dovolit. Zvláště v produktivních oblastech Anglie to nepřipadá do úvahy.“

Studie odhalila i některé negativní vlivy ekologického zemědělství na okolní konvenčně obhospodařované plochy. Konvenčně hospodařící zemědělci jsou v sousedství ekologických zemědělců například nuceni užívat více herbicidů, protože ze zaplevelených ekologických polí nalétává na konvenční pole více semen plevelů. Studie Bentonova týmu opět potvrdila, že ptactvu výhody ekologického zemědělství nějak nedocházejí. Připomeňme si například nizozemskou studii z roku 2001, který vyšla v prestižním vědeckém týdeníku Nature a prokázala, že ptáci dávají přednost „nešetrně“ obhospodařovaným polím a lukám (D Kleijn, F Berendse, R Smit & N Gilissen: Agri-environment schemes do not effectively protect biodiversity in Dutch agricultural landscapes. Nature 413, 723-725 (18 October 2001) | doi:10.1038/35099540) a nedávnou studii, v které se ukázalo, že ptáci dávají přednost zrnu konvenčně pěstovaných plodin (A J McKenzie, M J Whittingham: Birds select conventional over organic wheat when given free choice. Journal of the Science of Food and Agriculture). Benton a spol. prokázali, že malí pěvci se vyskytují na ekologicky obhospodařovaných farmách v nižších počtech než na farmách obhospodařovaných konvenčně.

 

P.S. Autorovi tohoto příspěvku můžete za jeho náhled na problematiku ekologického zemědělství už tradičně spílat v diskusi pod blogem. Profesoru Timu Bentonovi můžete za jeho názory a výsledky jeho výzkumu vynadat na e-mailu: t.g.benton(zavináč)leeds.ac.uk nebo na telefonním čísle 44(0) 113 34 37600. Pokud jste došli k závěru, že by si za to, co zjistil, zasloužil zavirovat webové stránky, najdete je na adrese http://www.fbs.leeds.ac.uk/staff/profile.php?tag=Benton_T.

Jaroslav Petr

Josef DlouhyReakce na clanek prof.Jaroslava Petra- cast 510:3017.6.2010 10:30:39
Josef DlouhyReakce na clanek prof.Jaroslava Petra- cast 410:2917.6.2010 10:29:08
Josef DlouhyReakce na clanek prof.Jaroslava Petra- cast 310:2517.6.2010 10:25:39
Josef DlouhyReakce na clanek prof.Jaroslava Petra- cast 210:2117.6.2010 10:21:19
Josef DlouhyReakce na clanek prof.Jaroslava Petra- cast 110:1917.6.2010 10:19:06
venkovanTo RaPel12:0515.6.2010 12:05:49
ChlibecZatraceně velký luxus15:5311.6.2010 15:53:33
venkovanTo RaPel17:459.6.2010 17:45:00
RaPelPopulace už tak dramaticky neroste08:379.6.2010 8:37:50
venkovanTo Lukáš17:357.6.2010 17:35:00
eko_hunterpro Terezii aj.08:387.6.2010 8:38:31
LukášVelká Británie20:596.6.2010 20:59:46
RadimEkologické produkty jen v sezóně.13:386.6.2010 13:38:23
Terezieno nevím13:356.6.2010 13:35:53
Radimjá spíše souhlasím s tvrzením,13:306.6.2010 13:30:06
Radimjá spíše souhlasím s tvrzením,13:206.6.2010 13:20:07
Karelnesouhlasim20:285.6.2010 20:28:31
PepaLogika17:325.6.2010 17:32:03
vlk cabrakovy...jeste jednou17:025.6.2010 17:02:14

Počet příspěvků: 23, poslední 17.6.2010 10:30:39 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jaroslav Petr

Jaroslav Petr

Blog se zabývá vědou, novými vědeckými objevy, jejich společenskými dopady a etickými aspekty. Blog byl Národní knihovnou ČR zařazen do České národní bibliografie a je archivován v rámci jejího projektu WebArchiv.

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v.v.i. se zabývá reprodukční biologií hospodářských zvířat. Přednáší biotechnologii živočichů na České zemědělské universitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Lidovými novinami, různými časopisy a internetovými servery, např. Vesmír, Příroda, XB1, 100+1, 21. století, VTM aj.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy